Psychika ženy v těhotenství

Dobrý den, pracuji už sedm let v třísměnném provozu a nyní jsem již v šestém týdnu a zajímalo by mě, jestli mám právo krom zrušení nočních směn také zrušení odpoledních směn. Abych měla pouze denní, tedy jednosměnný provoz, chodila domů ve stejnou dobu, kontroly mohla vyřizovat po práci atd. Předem děkuji za odpověď.
Martina Dudziková

Dobrý den,
obracím se na Vás s dotazem ohledně šestiedělí. S mým prvním děťátkem jsem zažívala toto období velmi bolestně. Žijeme v jedné domácnosti s tchýní a tchánem z kterých mám neustále strach(jsou velké autority). Tchýně mi maličkého po narození pořád brala, naznala že je potřeba ho přebalit, tak ho rpostě vzala a šla ...a já se nezmohla na nic, přišlo mi neslušné jí odporovat ale vnitřně mě to hrozně hnětlo. Zároveň mi říkala jak jsem špatně vychovaná, že se špatně starám o manžela atd (když jsme přijeli z porodnice tchán se neustále ptal co budu vařit, na to že si potřebuji odpočnout nikdo nebral moc ohledy kromě manžela, ale toho zase tchán brzo vyhnal stříkat broskve, protože to bylo v jeho očích důležitější než aby byl se mnou a s malým). Nakonec jsem skončila v péči psychiatra ale myslím si, že to bylo jen tchýninou manipulací. Brala jsem asi 4 měsíce antidepresiva, která mi nepomohla ani trochu. U tchýně je těžký každý den.Prostě se u nich necítím dobře, což trvá. Manžel tráví hodně času na stavbě a rozhodli jsme se pro druhé miminko. Myslíte, že je v pořádku, že jsem mu navrhla, že bych šestinedělí tentokrát chtěla prožít v klidu u svých roidčů ?

Dobrý den, paní Markéto,
děkuji za Vaše sdílení. Je skvělé, že vše umíte popsat a tušíte - víte, odkud pramení Vaše psychické nepohodlí. Moc ráda bych Vás touto cestou podpořila v tom, abyste se opravdu zachovala tak, že budete v prostředí, které Vás plně podpoří. To znamená, být po porodu miminka tam, kde se budete cítít moc dobře. A k tomu je potřeba být respektován, být opečován, být pochopen, být milován... :-). Pokud máte se svými rodiči hezký vztah, určitě to tak udělejte. Moc se Vám uleví a vše bude lepší. Protože naše psychická pohoda pak ovlivňuje také i vztah k nám samotným, k miminku, k partnerovi. Z toho, co píšete se zdá, že Váš partner je chápající muž, ale je asi také zavázán svým rodičům. Určitě i pro něj bude dobré, když se časem osamostatníte a jestli chápu dobře, tak již stavíte domek. Mějte se moc hezky a opravdu, v tomto buďte sobecká! Je to pro Vaše zdraví a vlastně pro zdraví celé rodiny!!! Eva

S manželem se známe poměrně dlouho a náš vztah nebyl vždy idylický, ale tak normálně. Před nedávnem jsme se rozhodli vzít a hned pak si pořídit miminko. Hned se povedlo a tím se vše změnilo. Partner začal téměř každý víkend lítat celé noci po hospodách a diskotékách (hned po svatbě), vrací se ráno a doma pak jen spí (někdy si po příchodu také vynucuje sex). Na žádnou práci ani nesáhne. Mě naopak neustále napadá za to, že prý nic nedělám (ono mi to moc nejde, večer mi bývá často špatně a nebo jsem po příchodu z práce prostě jen strašně unavená), on chudák nemá navařeno, vyžehleno, naklizeno a špinavého prádla je taky pořád plný koš. Prý nevěděl, že těhotenství znamená naprostou neschopnost. Byla jsem už za těhotenství několikrát nemocná a on se o mě vůbec nestaral, když to nešlo jinak volala jsem svým rodičům, ať přijedou. Navíc mi říká, že se mám na sebe podívat, jak jsem ošklivá a tlustá a jestli chci k porodu jít jak vorvaň. Bohužel jsem ten typ, co nejvíc nabere v prvních týdnech, teď už jsem skoro dva měsíce nic nepřibrala. Když jsem sama pořád jen pláču a někdy už to na mě přijde i v práci. Také mi pořád vyčítá, že vydělávám méně než on a dává mi to za vinu a přitom já od něj nevidím ani korunu, společné hospodaření s penězi si nepřeje, protože ví, že se mi nelíbí, jak moc utrácí (diskotéky, taxíky, drinky a hadříky na to hold něco stojí). Já se snažím šetřit, abych mohla pak nakoupit věci pro miminko. Potřebujeme také (už kvůli miminku) pokračovat v rekonstrukci bydlení (zrekonstruovanou máme jen ložnici), když toto téma zavedu, tak prý nejsou peníze a čas a já jsem moc náročná a jiní žijí i hůř, konec debaty. Miminko miluji a pořád se na něj těším, ale manžela začínám nenávidět. Všude se chlubí, že bude táta a mně je to, vzhledem k jeho chování ke mně, odporné. Nemám kam jít, nemůžu se rozvést, protože jsme manželé krátce a nevím, jak dál. Ani rodiče mi v tomto nepomohou. Bojím se, že můj psychický stav odnese to malé, co mám v bříšku.

Jak mám svého manžela zpátky
Byl jsem zraněn a srdce zlomené, když se před mým manželstvím před sedmi měsíci objevil velmi velký problém, mezi mnou a mým manželem. tak hrozné, že vzal případ k rozvodu. řekl, že nikdy nechtěl zůstat se mnou znovu a že už mě nemiluje. Takže vycucoval z domu a udělal mě a mé děti procházet silnou bolestí. Snažil jsem se všem možným prostředkům, abych ho vzal zpátky, po tom hodně prosil, ale to všechno neuskutečnil. Potvrdil, že se rozhodl a nikdy mě nechtěl vidět znovu. Jednoho večera, když jsem se vrátil z práce, potkal jsem svého starého přítele, který se zeptal svého manžela. Tak jsem mu vysvětlil všechny věci, a tak mi řekl, že jediný způsob, jak mám svého manžela vrátit, je navštívit kouzelník, protože pro něj opravdu pracoval. Takže jsem nikdy nevěřil kouzlu, ale neměl jsem jinou možnost, než abych následoval jeho radu. Pak mi dal e-mailovou adresu kouzelníka, kterého navštívil. ogagakunta@gmail.com. Takže následujícího rána jsem poslal e-mail na adresu, kterou mi dal, a kouzelník mě ujistil, že budu druhý den vrátit mého manžela. Co úžasné prohlášení !! Nikdy jsem nevěřil, takže mluvil se mnou a řekl mi všechno, co potřebuji udělat. Pak příštího rána, tak překvapivě, můj manžel, který mě nezavolal za posledních 7 měsíců, mi dal výzvu, aby mi informoval, že se vrací. Tak úžasný!! Tak se vrátil tentýž den, s velkou láskou a radostí, a omluvil se za svou chybu a za bolest, kterou způsobil mně a mým dětem. Od té doby byl náš vztah nyní silnější než jak to bylo předtím, pomocí kouzelníka. Takže já vám poradím tam, pokud máte nějaký problém kontakt ogagakunta, dávám vám 100% záruku, že vám pomůže .. Pošlete mu e-mail na adresu: ogagakunta@gmail.com nebo zavolejte a co ho napište na +2348069032895

Úžasné svědectví o kouzelníku, které mi přivedlo mého manžela. Jmenuji se Jacira, já jsem rodák z Walesu, ale bydlí zde v češtině a já jsem šťastně ženatý s krásným a pečujícím manželem s dítětem . Velmi velký problém se objevil v mé rodině před několika měsíci, mezi mým manželem a já, tak strašným, že přišel k soudu pro rozvod, řekl, že nikdy nechtěl zůstat se mnou znovu, už mě miluješ, a tak jsem z domova vytáhl své věci a udělal mě i mému dítěti hroznou bolestí, snažil jsem se všech možných prostředků, abych ho vzal zpět, po tom, co jsem moc žertoval, ale to všechno bezvýsledně potvrdil že se rozhodl a nikdy mě nechtěl vidět znovu. Takže jeden večer, když jsem se vrátil z práce, jsem se setkal s mým starým přítelem, který se zeptal mého manžela. Tak jsem jí vysvětlil každou věc, tak mi řekla, že jediný způsob, jak můžu vrátit mého manžela, je navštívit kouzelnické kolečko, protože to opravdu fungovalo i pro ni, takže jsem nikdy nevěřil ale neměla jsem jinou možnost, než se řídit její radou, a pak mi dala e-mailovou adresu kouzelníka, kterou navštívila před několika měsíci, drujiagbeblacktemple @ gmail.com. Takže příští ráno jsem poslal e-mail na adresu, kterou mi dala, a kouzelník, který mi odpověděl, mě ujistil, že dostanu svého manžela zpátky do dalších 72 hodin, co je úžasné prohlášení !! Nikdy jsem nevěřil, takže mluvil se mnou a řekl mi všechno, co potřebuji udělat. Pak příští tři dny, tak překvapivě, že můj manžel, který mě nevolal za minulý měsíc, mě zavolal, aby mě informoval že chce, aby mě a můj kluk doma, Tak úžasné! Tak jsem se vrátil domů ten stejný týden, s velkou láskou a radostí, omluvil se za svou chybu a za bolest, kterou způsobil mně a mému dítěti. Pak od toho dne byl náš vztah silnější než jak to bylo předtím, díky tomuto člověku jsem teď velmi šťastný, takže ti budu radit, abych laskavě navštívil tentýž webový server drujiagbeblacktemple@gmail.com, pokud jsi v takovémhle stavu, nebo máte nějaký problém související s manželskou depresí. Takže díky Dr. ujiagbe za to, že jsem přivedl svého manžela a opět přinesl mé rodině velkou radost, jste skvělý pán pane.

Dobrý den, mám za sebou těhotenství v rohu děložním a 2. pokusy IVF. Ten 3. vyšel. S manželem jsme zažili ten nejkrásnější okamžik, společně to obrečeli. Já byla však šťastná jen malou chvilku, hned jsem se začala bát, zda bude miminko dobře uložené nebo se něco nepokazí. Jsem z toho na nervy! Test jsem si udělala pouze jednou, na krev jsem šla druhý den a hodnota byla přes 6 tisíc (byla jsem pravděpodobně 5 tt+1). Na ultrazvuk jdu až 6.9. a nevím, jak to čekání vydržet. Mám snad těhotenské testy opakovat a chodit na Hcg jako samoplátce? Myslím, že by mě to stejně neuklidnilo...moc si přeju být v pohodě. Vždyť mi nic není, není důvod se obávat, tak proč to nejde?

DÍKY K VELKÉM DR DR NEBEZPEČNÉ PRO ROZŠIŘENÍ MŮJ PROBLÉMŮ JEHO EMAIL JE (drsunnydsolution1@gmail.com
Moje jméno je slečna Fatima, byla jsem manželkou s mým manželem po dobu 5 let, že jsme spolu žili šťastně spolu, a to až do doby, než cestoval do Austrálie na služební cestu, kde se setkal s touto dívkou a od té doby nenávidí mě a děti a miluju Jen ona. Tak když se můj manžel vrátil z cesty, řekl, že nechce, aby mě a mé děti znovu viděli, a tak nás vyhnal z domu a teď se chystá do Austrálie, aby viděl tu druhou ženu. Takže já a moje děti jsem teď byla tak frustrovaná a já jsem jen zůstal se svou maminkou a nebyl jsem se zacházet dobře, protože moje matka se oženil s jiným mužem po smrti mého otce, takže muž, kterého se provdala, se jí nelíbilo dobře, A moje děti byly tak zmatené a já jsem hledal způsob, jak dostat svého manžela zpět domů, protože ho miluji a miluju tolik, takže jeden den, když jsem procházel na svém počítači, jsem viděl svědectví o tomto kouzelním kolečko DR Sunny, svědectví Sdílená na internetu dámou a to mě působivě zapůsobilo, taky si myslím, že to vyzkouším. Zpočátku jsem byl strach, ale když jsem si myslel, co já a moje děti procházejí, tak jsem ho kontaktoval a on mi řekl, aby zůstal klidný jen 24 hodin, že se můj manžel vrátí ke mně a ke svému nejlepšímu překvapení jsem dostal volání Od svého manžela druhý den se ptala po dětech a volala DR Sunny a řekl, že se vaše problémy řeší moje dítě. Tak to bylo to, jak mám svou rodinu zpátky po dlouhém stresu brzdit špatnou paní tak se všemi těmi pomoci od DR Sunny, chci vás všichni na tomto fóru se ke mně připojit, abych řekl obrovské díky DR Sunny a já Také rady pro každého v takových nebo podobných problémech nebo jakýkoli druh problémů by se měl také obrátit na jeho e-mail) (drsunnydsolution1@gmail.com) je řešením všech vašich problémů a problémů v životě. Opět jeho e-mailová adresa je (drsunnydsolution1@gmail.com)

JE ZVLÁŠTNÍ V NÁSLEDUJÍCÍ SPELL.

(1) Pokud chcete, aby vaše ex zpět.

(2) pokud máte vždycky špatné sny.

(3) Chcete-li být ve vaší kanceláři povýšeni.

(4) Pokud chcete, aby ženy / muži běhali po vás.

(5) Pokud chcete dítě.

(6) Pokud chcete být bohatí.

(7) Pokud chcete, aby váš manžel / manželka byl vaším navždy.

(8) Pokud potřebujete finanční pomoc.

(9) Jak jste byli scammed a chcete získat zpět ztracené peníze.

(10), pokud chcete zastavit rozvod.

(11), pokud chcete rozvodit svého manžela.

(12), pokud chcete, aby vaše přání byla udělena.

(13) Těhotenské kouzlo otevírat dítě

(14) Zaručte, že vyhrajete znepokojující soudní případy a rozvod bez ohledu na to, jakou fázi

(15) Zastavte manželství nebo vztah, aby se nerozlouskali.

(16) jestliže trpíte nějakou nemocí (H I V), (RAPORT) nebo jakoukoliv nemoc.

(17), pokud potřebujete modlitby za osvobození pro vaše dítě nebo pro sebe.

Znovu se ujistěte, že s ním budete kontaktovat, pokud máte nějaký problém, který vám pomůže. Jeho e-mailová adresa je (drsunnydsolution1@gmail.com) okamžitě ho kontaktovat .... zavolejte mu číslo nebo co ho napište +2348077620669

Dobrý den paní Lenko,
určitě Vám nemohu o Vašem zdravotním stavu radit takto na dálku přes internet, zkuste vyhledat svého ošetřujícího gynekologa nebo porodní asistentku (www.unipa.cz - mapa porodních asistentek) a vše osobně zkonzultovat. Co se týče možné rady na anémii (souvisí s únavou, malátností, bušením srdce, dýchavičností, bolestmi hlavy atd.), bych Vám ze své zkušenosti doporučila několik možností: železitý nápoj Floradix (DM drogerie nebo lékárna) - je čistě přírodní, nemá vedlejší účinky na trávení a mám s ním velmi dobrou zkušenost, je to životabudič :-) Dále můžete vyzkoušet užívat odvar z kopřiv nebo chlorellu, zelenou řasu. Ale znovu opakuji, že je vhodné vše řešit osobním setkáním s odborníkem, Eva

Dobrý den Dani,
děkuji Vám za Vaši zprávu. Je moc dobře, že jste se dokázala otevřít a svěřit se svými pocity. To je totiž vždycky první krok. Víte, těhotenství je často velmi mylně označováno za nejkrásnější období v životě ženy. Je to čas, kdy je kolem ženy hooodně změn a každá na to reagujeme jinak. Je to také čas změn pro partnery, o tom se také moc nehovoří. Muži často změny ve svém životě nechávají skryté (svoje pocity, které se k tomu váží). Paní Dano, přemýšlela jsem o Vaší situaci a myslím si, že by bylo nejlepší si s někým o tom popovídat osobně. Velmi ráda bych Vám předala kontakt na paní Mgr. Elišku Kodyšovou, která je psycholožka orientovaná na problematiku rodičovství a i těhotenství. Zkuste jí oslovit na tomto emailu: eliska.kodysova@aperio.cz. Je to také jedna z vůdčích osobností APERIO - sdružení pro podporu rodiny. Myslím si, že by Vám pomohlo si o všem s někým popovídat, pustit v bezpečném prostoru svoje emoce ven a vidět svojí situaci z jiného úhlu pohledu. Podle mne se Vám ve Vaší situaci zrcadlí také negativní zážitky z minulosti, které mohou způsobovat nepřiměřený stres. Dále bych Vám doporučila chodit často do přírody, nechávat své myšlenky plynout, nebo si psát deník. Zajít na masáž, nebo si vyhledat nějakou komunitní - soukromou porodní asistentku. Také nezapomínejte na komunikaci s partnerem, to je také velmi důležité. Ale jak asi sama cítíte, vše je lepší řešit přímo v osobním kontaktem s nějakým odborníkem. Posílám Vám hodně sil a energie. Myslete pozitivně, buďte aktivní. Věřím, že vše má své řešení. Jde o to se podívat na svojí situaci a také být v kontaktu se svým miminkem a partnerem. Na nic se ale nemá tlačit. Nyní jste na prvním místě Vy. Tam začněte :-) Eva

Ahoj,
asi jsem jedna z mála těhotných, která si toto období neumí užít. Je mi 32 let, jsem podruhé těhotná. V prvním těhotenství jsem byla nešťastná, otěhotněla jsem s člověkem, který se postupem času tak vybarvil, že jsem skončila v centru pro oběti domácího násilí. Nikdy jsem o potratu neuvažovala, věděla jsem, že miminko chci. Dnes mám krásného jedenáctiletého syna. Je šikovný, empatický, bezproblémový človíček s velkým srdcem. Těhotenství bylo jedno velké utrpení, přibrala jsem cca 30 kilo, neměla jsem peníze na výbavičku, partner mi oporou nebyl, všechno jsem "sváděla" na problémový vztah a že si za to v podstatě můžu sama. Dnes mám úžasného partnera, jsme spolu cca 2 a půl roku, se synem si rozumí, mám vše, po čem by žena mohla toužit. Druhé dítě jsme plánovali, ale doktorka mi řekla, že budu mít problém s otěhotněním, tak jsme se začali snažit hned. A ono to téměř hned vyšlo. Nesnáším svůj stav, věčně věků jsem podrážděná, vadí mi, jak tloustnu, vadí mi, že jsem zase na někom závislá, všechno se mi změnilo, mám pocit, že jsem k ničemu, musela jsem jít na neschopenku, vracely se mi záněty moč.mechýře, takže jsem ze dne na den přišla o práci. Vůbec nechápu, jak může někdo napsat, že těhotenství je nejkrásnější období ženy... Mám deprese, půl roku před otěhotněním jsem přestala kouřit, teď jsem v takové fázi, že si denně zapálím, jinak jsem v depresích a utápím se v slzách. Kdybych mohla, tak nejraději někam uteču. Proč mám takové pocity? Proč si neumím jiný stav užít, když mám vše, po čem jsem kdy toužila? Co dělám špatně? Jen podotýkám, že jsem se na miminko těšila a těším se, ale v těhotenství vyloženě trpím. Co mám udělat, aby mi bylo líp?

Děkuji za jakoukoliv reakci.

Dobrý den paní Elleno,
děkuji Vám za důvěru, se kterou se na mne obracíte. Víte, chápu Vás, že máte v sobě pocit tíhy a strachu, jestli Vás partner nějak za zády nepodvádí. Strach pramení z naší zranitelnosti, pocitu závislosti na někom. Na druhou stranu ale asi není dobré zjišťovat informace z jeho telefonu, dalo by se to považovat za vstup do soukromí. Váš partner Vám o setkání s bývalou přítelkyní neřekl velmi pravděpodobně ne proto, že by něco zatajoval, ale že tušil, že by Vás tato informace (o setkání) mohla ranit. Myslím si, že nejlepší by bylo si o všem v klidu promluvit, řekněte mu pravdu, co jste zjistila, emoce musí ven... není dobré se přetvařovat, dělat, že se nic neděje a vnitřně velmi trpět! Zvláště ne před porodem. Asi se uděje partnerská výměna názorů, ale puste se do toho, uvidíte, že to pročistí vzduch a uleví se Vám. Před porodem má většina žen zesílenou potřebu mít pocit bezpečí a klidu, zázemí. Proto Vás chápu, že chcete mít jistotu.... ale věřím, že je to spíše o nedobré komunikaci, nedůvěře. Zkuste to vzít spíše s humorem, vše si vyjasněte a zkuste také více na svém partnerství zapracovat... velmi dobré partnerské kurzy pořádají například Denisa a Richard. Mrkněte na to, tam je krásně vidět, jak žena i muž vnímají realitu jinak a jak se dá na partnerství pracovat. Na stránkách mají i nějaké webináře zdarma :-) Eva

Dobry vecer. Rada bych znala nazor nekoho nestranného. Je mi 23 let a jsem v 8 měsíci tehotenstvi. Mam těsně pred porodem. Je to asi 14 dni co jsem pritelovi vlezla do tel.(nejsem na to vubec pyšná) a zjistila jsem ze kdyz jsem byla vikend u své rodiny byla u nas doma na návštěvě jeho bývala přítelkyně, která tu driv bydlela s nim. Kdyz jsem se ho zeptala kdo vsechno tu byl, zapiral a tvrdil ze jen on a jeho kamarád. Kdyz jsme se o tom bavili rekl mi ze nemam duvod se bát ze jsou kamaradi. Me to docela zabolello a nastvalo a nepřijde mi to normalni. Od te doby usinam se strachem a bojim se jestli se někde neschazi a jestli mi nelze dal. Mam mit strach oprávněně nebo to jsou jen hormony. Předem dekuju za odpověď.

Dobrý den,

s partnerem jsme se poznali na konci listopadu a již o měsíc později jsme zplodili miminko. Nevím, co mě k tomu vedlo, ale navzdory své obvyklé opatrnosti jsem s ním od začátku měla nechráněný sex. Byla jsem velmi raněná po několika předešlých vztazích se zadanými muži a tento byl po dlouhé době svobodný a milý - zřejmě jsem v prvotním poblouznění měla pocit, že je to ten pravý (což neznamená, že není!). Oba jsme věděli, k čemu to může vést, ale zřejmě jsme nečekali, že se nám zadaří tak brzy.
Nyní jsem ve třetím měsíci těhotenství. Partner se ke mně nastěhoval a náš vztah se dostal velmi rychle úplně jinam, než kde po třech měsících obvykle partneři jsou - v podstatě jsme jako manželé.
Já ovšem obtížně vstřebávám novou situaci, vše je pro mě překvapivé a mám obavy z budoucnosti. Přítel si mě chce vzít a i já jsem si vždycky přála, aby se mi jednou miminko narodilo do úplné rodiny. Neznáme se však dlouho a už teď mezi námi probíhají hádky - přijde mu, že ho málo objímám, málo mu říkám, že ho mám ráda, vadí mu moje kočky, na některé aspekty života máme velmi odlišné názory... bohužel však nejsem schopná situaci vyhodnotit objektivně, protože mám hormony na pochodu a opravdu mi někdy vadí, že na mě sahá, chci být spíše sama, potřebuju kontemplovat a zpracovávat situaci po svém, reaguji přecitlivěle v různých situacích a už sama ztrácím přehled, zda to nepřeháním.
Při jedné vyhrocené hádce mi partner řekl, že se se mnou nikdy nerozejde, a že pokud by k tomu mělo dojít, chtěl by, ať jdu na potrat. Nesnesl by prý, abych měla jeho dítě a nebyla s ním.
Jsem velice zmatená a nevím, jak se chovat. Chci, ať je miminko v pořádku, chci, aby vědělo, že ho máme rádi a těšíme se na něj. Chci pokud možno vztah udržet a partnera si vzít. Ale nevím, jak celou situaci učinit pro nás oba snesitelnější... psychicky jsem se již v minulosti trápila dost a nemám chuť dlouze debatovat o nesmyslech a řešit neexistující prpoblémy. Bohužel mám pocit, že partner ano...

Děkuji už jen za to, že jsem se z toho mohla vypsat.
Bojím se svěřit komukoliv, protože všichni blízcí mne odsuzují už jen za to, že jsem otěhotněla po tak krátké známosti.

Dobrý den paní Anno,
nevím, jestli Vás svojí první větou uklidním, ale to, co popisujete, je normální :-) Každý vztah je vlastně vývoj, cesta, akce a reakce. A je jasné, že pokud jste se s partnerem příliš neznali, než jste otěhotněla, že Váš vzájemný vztah se těhotenstvím značně umocní, promění. Víte, každá žena se v těhotenství cítí zranitelná, bilancuje, kam chce a nechce kráčet, jak se jí změní její dosavadní život... a když se k tomu přidá ještě veliká změna, nový vztah s mužem, není vůbec divu, že se cítíte nesvá.
Velmi bych Vám doporučila si vzít tak říkajíc time out :-) Udělat si nějaký den, nebo třeba celý víkend, jen pro sebe. Zkusit být sama jen se svými myšlenkami. Nebo třeba i jen půl dne.... určitě to zkoušejte! Totiž, jedině tehdy, když je člověk sám, může se spojit se skutečnými pocity a sám se sebou. Nedbejte na rady ostatních, že si za vše můžete sama. Prostě jste to tak cítila, touha po miminku byla velká a miminko přišlo :-) Berte to jako štěstí, zázrak :-) Prostě to tak mělo být. Věřte i svým pocitům, že Váš partner je pro Vás ten pravý. Dokázala jste si ho natolik bezstarostně připustit k tělu, že to tak alespoň pro současnou chvíli prostě je. Paní Anno, co já u Vás v současnosti vidím (ale nejsem psycholog) je to, že jste se zalekla budoucnosti. Opustila jste svoje instinkty a dala jste na první místo rozum. Ale už i Malý princ říkal: "správně vidíme jen srdcem". Zkuste tedy více důvěřovat svým pocitům a naslouchejte jim. Je velmi dobré si také promluvit se svým partnerem a říci mu, že potřebujete více času, abyste se nové situaci přizpůsobila, zvykla si na ní, cítila se v bezpečí. Uznejte svého partnera, sdělte mu, že je pro Vás důležitý, ale že nyní potřebujete být třeba více sama a nelíbí se Vám, když se chová tak a tak... Je to jen o chování, ne o odmítání jeho jako osoby. Zkuste hodně relaxovat, pouštět si uvolňující hudbu, najděte si také svojí porodní asistentku (www.unipa.cz), choďte hodně do přírody, malujte si, pište si deník a zkuste komunikovat se svým miminkem. Pamatujte, že jste na cestě, nebuďte na sebe tvrdá, nechtějte všechno hned :-) Poslouchejte se, buďte za spoustu věcí vděčná...

Dobrý den, paní Anno,

nedá mi to a musím Vám napsat, protože jsem myslím v dost podobné situaci jako Vy. Rozešla jsem se s dlouholetým přítelem před svatbou, protože se mi náš vztah zdál přechozený a zamilovala jsem se do nového muže. "Starý" přítel byl velmi hodný, chytrý a spolehlivý. Po ročním náročném vztahu s novým mužem jsem zjistila, že mi celou dobu lhal a byl s jinou ženou, kterou si vzal a záhy se s ní hned rozvedl. Se mnou chodil veřejně a říkal mi, jak mě miluje a že si mě chce vzít. Byla sem blbá a zamilovaná. Toto zklamání mi strašně moc ublížilo a chlapům už sem moc nevěřila. Zároveň bylo pozdě se vrátit k původnímu příteli, který už byl zadaný, i když na mě pak ještě půl roku po rozchodu čekal.

Vždy jsem všechno plánovala a používala antikoncepci. Ale pak na mě dolehla samota a pořád jsem se cítila zraněná. Potkala jsem fajn, hodného muže, který má podobné záliby jako já. Bylo mi s ním bezpečně a fajn a dokázala jsem si představit mít s ním rodinu, ale zamilovat jsem se nedokázala. Poznali jsme se loni v říjnu a v prosinci jsem otěhotněla selháním antikoncepce. Ale abych se přiznala, tak jsem si to přála a byla ráda, že selhala. Bylo i pár situací, kdy jsme se milovali i bez ní. Dítě jsem chtěla, protože je mi okolo 30, ale nečekala jsem, že to přijde tak rychle.

Jenže v lednu se u mě dost věcí změnilo. Začalo mi být hodně špatně a partner se ke mně nastěhoval. Najednou jsme spolu moc natěsno, nejsem na něj zvyklá. Asi vlivem těhotenských hormonů mi začal i trochu vadit, nevím, jestli ho mám ráda a nevoní mi, i když je čistotný. Jsem dost nervní a hledám na něm chyby, i když se snaží maximálně a hodně se o mě stará. Já se snažím to tolik neventilovat a hádky nemáme.

Připadám si nevděčná, protože mám hodného chlapa a mimi. Ale stejně nejsem šťastná a často myslím na minulost. Chci být hodně sama. Nejsou mi příjemné doteky a hlubší kontakt. Na vše si zvykám a spousty věcí se bojím. Vysnila jsem si to trochu jinak, ale reálný život je pak jiný. A občas se taky setkám s tím, že se lidi diví. Chci mít úplnou rodinu a pracovat na tom, ale nevím, jestli to do budoucna půjde.

Přeji Vám hodně štěstí a buďme vděčné za to, co máme. Někdo nemá ani to. Držte se!

Dobrý den paní Marie,
děkuji za Váš komentář, je v tom hluboká pravda.
Život je prostě cesta, vývoj... jsem moc ráda za Vaše sdílení, někdy se člověku uleví jen tím, že ví, že to takto neprožívá sám. Eva

Dobrý den Katko,
děkuji Vám za důvěrné sdělení, se kterým se na mne obracíte. Víte, těhotenství je pro každou ženu velká životní změna a také jakási plocha, ve které se odráží náš minulý, přítomný, ale i budoucí život. Naše pocity se prohlubují, přichází bilancování a také hodnocení...
Myslím si, že jste úžasná žena, jen proto, že nad vším přemýšlíte :-) Hodně jste toho zažila a věřte, že jste vždy udělala to nejlepší, co bylo ve vašich aktuálních silách. Nemá cenu si nic vyčítat, naopak, myslete pozitivně a pochvalte se za to, že se snažíte pro svojí nenarozenou dcerku udělat maximum. Miminko nedokáže vnímat luxus okolo sebe, ale lásku jeho rodičů. Jsem si jistá, že od Vás láska proudí a to je to PODSTATNÉ!!!
Jinak bych Vám ještě poradila zvážit kontakt s nějakým odborníkem na úzkostné stavy. Nejsem psycholog, takže mojí radu berte jako laickou, ale zdá se mi, že by Vám mohlo velmi pomoci si občas o svých stavech s někým osobně promluvit. Nemusíte se ničeho bát, je to velmi příjemné, uvolňující, podporující :-) Je velká úleva přestat hrát roli, že člověk vše zvládne sám. Není to potřeba. Nebojte se projevit své emoce, nebojte se obrátit se k někomu o pomoc... Moc Vám držím palce, jste silná žena. Ale nezapomínejte, že máte také právo na to být křehká, nechat vše plynout, povolit... Eva

Dobrý den. Jsem hrozně vděčná že jsem našla stránku, kde mohu někomu otevřeně napsat co cítím..snad sem ještě i občas zavítáte..A jestli ne, alespoň to trošku dostanu ven. :)
Jsem ve 38 týdnu.. Než ke mě malá přišla, byla jsem na tom psychicky špatně..špatné vztahy, strach z lidí, samota, ale uvnitř hrozná touha a víra to nějak změnit.Trvalo to asi 4 roky a já se nepřestávala modlit , vím že je to všechno podnět k tomu zas trochu vyrůst. A tak přišla ona. :) Zezačátku hroznej kolabs s přítelem. Nepřijetí z jeho strany. Alkoholik, měl jít za 14 dní sedět ( smrt při autonehodě ) ale v jádru dobrý člověk z bombardovány vším tak že zareagoval dost tragicky. Když viděl že jsem ochotná udělat vše proto, abych si malou nechala, po čase povolil...dnes ho navštěvují, má ještě rok trestu a čistou hlavu bez alkoholu , a je nejvděčnější člověk na světě že mě a budoucí dceru má. Navzájem se podporujem a držíme při víře....Jen....mě trápí jedna věc. Celých těch 9 měsíců, ač jsem dělala co jsem mohla, hledala jsem se co to šlo, snažila být k sobě vlídná. Ten proces pořád nějak zahrnuje stres a stavy úzkosti...i když se snažím a chvílema je to super. Houpačka. Vím že je to i těmi hormony...ale, hrozné pocity viny vůči tomu drobkovi co přišel na tenhle svět úplně nevině. Musí toho na ní být moc...A asi jako skoro každá máma mám ten pud dělat pro své dítě to nej. Jenže to občas prostě nešlo...tak ze 75%. Bojím se teď, že jsem jí dala špatný základy. I když vim že bude vše úplně jiný až tu bude. Já už si konečně reálně uvědomim že mám dítě, což mi doteď z důvodu strachu a viny prostě nějak nešlo, a dám jí veškerou lásku....Nebudu mít prostor tolik přemejšlet nad kravinama a rýpat se v sobě....A asi poprvé v životě plnně pochopím co je to zodpovědnost. Mám pocit že mě život trénuje o stošest :D ale to asi každého z nás...Ale ještě vetší pocit mám,že už se konečně blíská na lepší časy .A to je nade vše... Jsem za ní moc vděčná. Učí mě být ženou...učí mě mnoho už teď...moc ráda bych se zbavila té viny, ale absolutně nevím jak...
Děkuji za přečtení.
S pozdravem, Kateřina