Psychika ženy v těhotenství

Dobrý den,před týdnem jsem zjistila,že jsem neplánovaně těhotná.Nevím co dělat,bude mi 41 let,žádné děti nemám a mám dobrou práci,o kterou nechci přijít.Dítě jsem plánovala,ale trošinku později,ted jsem z toho zmatená,chvilku miminko chci,chvilku ne.Co mám dělat....

Neplodných párů je jak máku i kolem třicítky natož takhle po 40. roku, takže být Vámi, jsem ráda, že to šlo bez umělého oplodnění a hormonální stimulaci =). Nevím, na kdy jste miminko plánovala (teď je pořizování dětí v pozdnějším věku normální), ale už teď je tu velké riziko syndromů a dalších vrozených poruch pro dítě a horší průběh těhotenství pro Vás. Pravděpodobně zabezpečená finančně jste a pracovat budeme všichni až do sedmdesáti, takže Vám nic moc neuteče.

Dobrý de, četla jsem tady pár odkazů tak jsem se taky rozhodla napsat můj problém...
S přítelem jsem od března 2013, jemu je 32 a mě 22, troufám si říct že jsem našla chlapa do života jak se patří ale teď si začal hrozně přát miminko, shodou okolností žiji s přítelem v Rakousku a minulý měsíc mi došla antikoncepce a že si ji vyzvednu protože jsme měli jet zhruba za tyden po skončení moji poslední menstruace do Čech kde si vyzvednu recept a po dalsí menstruaci opet začnu užívat .... ale vecer pred odjezdem z5 do rakouska se do mě přítel pri soulozi udelal aniz by se me zeptal nebo predtim oznamil .... a když jsem si pak chtela v lekarne vyzvednout antinu tak mi to nedovolil a ze ji napotrebuji a tak tak jsme odjeli a pak se do me udelal asi jeste dvakrat... dnes je to presne tyden kdy doslo k prvnimu nechranenemu styku.... a ja upadam stale do vetsich depresi s tim ze jeste mam cas ale zase chci priteli dokazat ze s nim chci zustat ze ho opravdu miluju ale proc takhle brzo? po 8měsících? nikdo to zatim nevi a ja nevim co mam delat .... treba se to na poprve nepovedlo ale ted kdyz chce pritel sex jsem sela stažená jestli mi rozumíte c myslím a nechci... spis se ho snažím co nejrychleji vykouřit a nechci styk ... asi nejsem normalni ... kazda holka by mela mit nejaky ten matersky pud ale me jeste ty hodiny nezacaly tikat ... asi by za situaci v ktere jsem dalo spousta slečen jmění že si přítel vážně přeje mimčo ale já to mám naopak a nevím co teď mám dělat ... jen čekat jestli k oplodnění vážně došlo nebo ne ... příští měsíc jedu o5 do ČR kde bych si mohla opět koupit antikoncepci na nevyzvednutý recept ale bojím se že je pozdě...aa hlavně se to bojím příteli říct protože nevím jaká bude reakce :(( děkui za názory a přeji hezký den

Dobrý den, Chci se zeptat jestli můžu být těhotná když můj přítel se do mě několikrát udělal a menstruaci už 2měsíce mám jinak než sem mívala a nedostala sem to jak sem měla ale o dva dny sem to dostala dřív a měla sem to max 3-4 dny a také slabé než mívám. A teĎ naposledy jsem to mela 23.10.2013 do 26.10 bylo to spíš také špinění. A TEST jsem dělala a vyšel negativní. jinak trochu se mi zvětšily prsa, i dost jsem přibrala, jsem moc naladová, i ta únava je tam. A když se ohnu nebo tak něco tak mě to nedělá dobře tlačí mě to na břicho.. U gynekologa jsem ještě nebyla.. S přítelem by jsme chtěli miminko.

Dobrý den,
bohužel takto na dálku Vám nedokáží poradit. Opravdu bude nejlepší zajít na konzultaci ke svému gynekologovi.
S pozdravem
Eva

Odpovidam Dajane...sem natom podobne.jestli si chces psat napis mi mail rada si pokecam...treba nam to trochu pomuze. ..mamita.linda@seznam.cz

Dobry den, pracovala jsem jako operator vyroby a obsluhovala jsem stroj, na vyrobu jednorazovych holicich strojku, byla jsem na dvanactihodinovych smenach, kde jsm delala i nocni.Po ukonceni tretiho mesice jsem sve tehotenstvi oznamila zamestnavateli,byla jsem uz vazne vycerpana a tesila se , ze mi vyjde vstric se smenami rannimi. Oznamil mi, ze me jeste nejakou dobu potrebuje a tak jsem do ctvrteho mesice delala na nepretrzitem provozu.Nyni, kdy mi nabidl jine pracovni misto (mene placene) na osmihodinovych smenach, jsem to vzdala..Citila jsem se neustale unavena, ani ma psychika na tom nebyla dobre.Ted mam ale pocit, ze jsem zareagovala moc rozmazlene, ze jsem si nechala napsat pracovni neschopnost....

Dobrý den paní Marcelo,
postup Vašeho zaměstnavatele byl protiprávní. Každá žena v těhotenství by měla automaticky být převedena práci v jednosměrném provozu a také na lehčí práci, která neohrožuje na zdraví jí a ani její miminko. Pokud je práce jinak finančně hodnocená, musí jí byt finančně dorovnána tak, aby nedošlo k finančním ztrátám.
Vůbec se nobviňujte za to, co se stalo. Pokud si budete chtít stěžovat, máte na to plné právo. Pokud se tímto nechcete více zabývat, pak myšlenky soustřeďte na své těhotenství a miminko, které čekáte.

Dobry den,

rada bych poprosila o podporu a uklidneni. Jsou dve hodiny rano a ja nespim; pred dvema dny jsem zjistila, ze jsem tehotna, konecne, miminko je asi dost konzrevativni jelikoz mame 2 tydny po svatbe! Po obrovske radosti nasledoval psychicky pad do strachu. V cervnu lonskeho roku jsem byla tehotna poprve ale bohuzel prosla zamlklym potratem. Nechci na to v souvislosti s timto tehu vubec myslet, ale nejde to.

Nemam moc priznaku, jen me pobolivaji prsa a vcera se mi udelalo spatne. Mam problemy se zady- od malicka tezkou skoliozu, a jakmile jsem zjistila, ze jsem tehotna, tak me pobolivaji bedra.

A jelikoz se nachazim na sluzebni ceste a o tom, ze jsem konecne tehotna jsem se dozvedela v indii, nepridava na mem neklidu. Tak moc bych si prala zajit k lekari a ujistit se, ze je vse v poradku, nicmene ta moznost tady neni.

Kolegynka mi rekla, ze si mysli, ze je to dobre, ze se nebudu stresovat doktory, ze by takto brzy stejne nebylo nic videt, a aspon jak prijedu, uz mimi bude vetsi a lepe viditelne na utz.

Tak moc jsem chtela byt tehotna, a ted, konecne se nam to podarilo, mam vice strachu nez kdy jindy. Jak si to uzit, jak se ujistit, ze je to tak a ze se mi to nezda, i kdyz nemam zadne velke priznaky?
Dekuji, Veronika

Dobrý večer,
chtěla bych Vás požádat o radu, co mám dělat, když si připadám na všechno úplně sama a cítím ze strany rodiny nezájem o mě i o miminko a naopak musím čelit jejich posměškům kvůli mé váze či z toho, že i když jsem teprve v 5. měsíci, tak se mi smějí, že si hladím břicho. Mám již tříletého syna a jsem někdy opravdu unavená, ale oni mi pořád vyčítají, že je to jen mou leností. A vytýkají mi, že občas přes den spím. Jsem už z nich opravdu nešťastná a ne jeden večer probrečím, protože mě jinak jejich nezájem o miminko moc trápí. Bohužel ani u manžela nenajdu příliš podpory, protože dost pracuje. Samozřejmě mám o miminko strach, připadám si nad tím vším úplně zoufalá. Děkuji Katka

Dobrý den paní Katko,
omlouvám se Vám za pozdní odpověď.
Chápu Vaše pocity smutku a zklamání z reakce Vašeho okolí na těhotenství. Je to těžké, ale nedejte na nesmyslné posměšky např. o tom, že si hladíte své těhotné bříško. Je to naopak velice dobře. Prospívá to miminko - ví, že ho máte ráda a že je chtěné. Také Vám to může prospět v naladění se na novou bytost, která je již na cestě na svět. Paní Katko, dělejte si to, co vyhovuje Vám - odpočívejte podle svého gusta a těhotenství prožívejte podle svého citu a intuice. Je to velice důležité!!! Chování ostatních se mi zdá necitlivé. Myslím si, že vzdálenější příbuzné řešit nemusíte (každý vyrůstal v jiném prostředí, má jiné zvyky a názor na těhotenství), ale patrně nejvíce Vás bude trápit reakce manžela. Zkuste si s ním o všem promluvit. Sdělte mu své pocity, ventilujte to.

Dobriden chtela bych se zeptat jsem 12 tydnu tehotna a porad nemam brisko jim jako driv kdys jsem tehotna nebyla bojim se jesli se neco nedeje s miminkem jinak se nachazim v zAhranici a u doktora jsem jeste medostala sanci

Dobrý den Vivien,
omlouvám se za zpožděnou odpověď. Těhotenské bříško se začíná více ukazovat až po pátém měsíci těhotenství. Nemusíte z toho mít žádné obavy :-)

Ahoj, chtěla bych poprosit o radu. Učím se na státnice a nikde se nemůžu dočíst ohledně postoje těhotné k těhotenství. Prosím nevíte jaké to jsou? Děkuju

Dobrý den bude to asi nějaký konkrétní požadavek Vašeho vyučujícího, takto Vám těžko mohu poradit. Doporučím Vám knihu Aplikovaná psychologie porodnictví od autorky Kateřiny Ratislavové.

Dobrý den paní Ridanko,
myslím si, že Vaše připravenost a klid na porod musí sálat z Vás uvnitř. To, že k Vám do domu přijede na prázdniny snacha a její děti by Vás nemělo příliš stresovat, pokud se o ně nemusíte starat, což nepředpokládám.
Víte, je to celé nejspíše o tom se dostat do vnitřní pohody a klidu. Z Vašeho psaní cítím, že Vás negativně ovlivňuje Vaše minulá negativní porodnická zkušenost. Je třeba se od toho odprostit, věřit, že každý porod může být jiný a že je VAše tělo schopné porodit dítě přirozeně a v termínu porodu. Nyní jde o to, abyste se pokoušela ptát se sebe sama na různé otázky související s Vaším strachem. Pátrat po jeho zdroji. Často se ukáže tehdy, pokud jsme o samotě, máme prostor jen samy pro sebe. Zkuste se třeba někam projít do přírody úplně sama, nebo si v klidu dopřejte teplou vanu. Ideální je také si třeba psát deník, vypsat se ze svých pocitů a nastínit svá přání. Nebuďte smutná, buďte aktivní. Průběh Vašeho těhotenství a porodu máte v rukou Vy a nenechte se ovlivnit rodinou.
S pozdravem
Eva

Dobrý den,
děkuji za vaši odpověď. Vím že sem se s předčasným porodem ještě nesrovnala. Syn už je v pořádku, ale i když vím, že to nebyla má chyba, pořád si vyčítám, jak složitý vstup do života měl. V porodnici trávíte dlouhou dobu a připadáte si pouze jako stroj na kojení. O tom co vy píšete sem se snažila s partnerem skoro celé těhotenství. Být aktivná a domluvit se. Nenechat se ovlivnit rodinou, to je asi můj největší problém. Sem zvyklá být samostatná, ale pak vám švagrová oznámí že už vše naplánovala. Já budu v porodnici ona se bude starat o syna. Když bysme měli právo k tomu něco říct, ale vše se naplánovalo za nás. Přitom partner péči o syna zvládá i beze mě, nepotřebujeme její pomoc. KDyž si nevím rady o pomoc požádám, ale bohužel, syn měl takové problémy, které nikdo nezažil a tak nikdo z rodiny pomoci nedokázal.
Poslední měsíc furt řeší kdy přijedou, že by jim vyhovovalo aby se malé narodilo tak a tak. Za týden jinak. Připadám si jak kráva která čeká tele a nejlépe abych rodila na povel. Je to pro mě šílený stres, mám pocit, že nemám vůbec nárok na soukromí.
Chtěla sem jen klid a soukromí, jaké měla ona, bohužel.S tím, že tu švagrová bude bych se smířila když bych nebyla těhotná, ona totiž vždy celý dům obrátí vzhůru nohama. Teď sem prosila o klid, ale asi nejsme schopné se navzájem pochopit. Můj gynekolog mě chválí za každou kontrolu na kterou příjdu, vím jak to bylo vážné proto sem ráda za každý den, kdy se miminku ještě nechce na svět.
Se synem jsem hodně aktivní, partner se mi také snaží pomoct aspoň s jeho rodinou, ale i když o tom mluvím, snažím se toho nějak zbavit, je to spíše horší. Protože už to trvá takovou dobu, mám pocit,že už tím spíš přátele a rodinu jen obtěžuji. Také mi vadí, že jsem byla vychována tak, že za ženou v šestinedělí se nechodí, pokud si to nepřeje, za ženou téměř rodící už vůbec, a teď mi říkají, že to přeháním a dramatizuji. Švagrové sem řekla že je sobec, když ona má právo žít si podle svého ale rodina jejího bratra se musí i v takto důležité situaci přizpůsobovat. Bohužel, její postoj je takový že ona má pravdu, a já ze sebe dělám střed vesmíru. Já vím, že se tak chovám kvůli první zkušenosti, ale být ta situace obráceně, tak já se jí plně přizpůsobím.
Děkuji a mějte se pěkně.

Dobrý den, chtěla bych se vás zeptat, proč si připadám, že se mně úplně obrátilo myšlení v těhotenství,na miminko se těším, ale pořád mě přepadají různé úzkosti, strachy ze svých myšlenek, člověk si připadá jako jiná osoba, děkuji

Dobrý den paní Kristýno,
Vaše pocity jsou úplně normální. Je to dáno tím, že těhotenství znamená pro každou ženu velkou změnu. Změní se Vaše životní role, hodnoty a způsob života. Také se mění naše citlivost, emotivnost. Nemusíte se ničeho bát :-) Vše zvládnete. Z toho, co se nyní děje, můžete vidět, že potřebujete pro sebe prostor a čas o všech změnách přemýšlet. Na nic nespěchejte, uvidíte, že obavy nejstoty se rozplynou. Zkuste si svůj budoucí život představovat.
S pozdravem
Eva

Dobrý den,
ráda bych se vás zeptala, zda neznáte nějaké cvičení, meditaci, cokoli, co by mi pomohlo uklidnit se od stresu a připravit se psychicky na porod. Spíš než připravit, tak uklidnit. Můj problém je, že mé první těhotenství neprobíhalo dobře. Během dne sem musela přestat chodit do práce, lehnout do nemocnice. Pak mi dopadli špatně testy, syn se narodil o 7 týdnů dřív. Nikomu nepřeji, jaké to je když máte dítě v tomto stavu a to vím, že na tom nebyl úplně špatně. Nyní čekám druhé mimčo, už za měsíc, ale posledního půl roku řeším snachu, která bez ohledu na nás přijede na 14 dní na prázdniny se dvěma dětma těsně před porodem. Prosili sme, vysvětlovali, nabízeli sme varianty, ale oni už to měli naplánované rok dopředu. Přáli sme si jen klid a soukromí. Díky tomu že žijeme ve společném domě s rodiči mého partnera, tak nemám právo na klid? Švagrová o mě řekla, že se chovám tak že není nic důležitějšího než mé těhotenství. Ale po zkušenostech mám strach. Chtěli sme jen klid a místo toho je rodina rozhádaná, jestli má pravdu ta nebo ta. Existuje tedy něco, čím by se mi podařilo se uklidnit tak, aby sem se mohla soustředit pouze na porod? Chtěla sem to vyřešit a mít klid, ale každá máme asi jinak nastavené priority. Děkuji moc za vaši odpověď.